Četla jsem, že by to mohla být otázka za milion a stejně tak ji vnímám i já. Je těžké nastavit přesný čas a zda vůbec by děti měly trávit čas před obrazovkami. Na druhou stranu „Alfa generace“ (děti narození mezi 2010-2024) již vyrůstá v době všudy přítomných dotykových obrazovek a informační technologií, které je již ovlivňují od narození. Nejde tedy absolutně omezit jejich užívání. Dokonce jsem viděla odborný názor, který striktní zamezení těchto technologií nedoporučuje. Jak tedy najít rovnováhu?
Pokud jste si mysleli, že je klíčový počet hodin před obrazovkami, tak není. Důležité je najít rovnováhu mezi užíváním obrazovek a smysluplným volným časem. Podstatnější je, co děti před obrazovkami dělají, jaký obsah vstřebávají, a hlavně jak to volným časem vyvažují. Tráví dostatek času na čerstvém vzduchu? Mají dostatek pohybu? Netráví příliš času prací do blízka? Mají dostatek prostoru k navazování vztahů s vrstevníky? Rozhodně bych nevnímala sledování obrazovek jako formu odpočinku pro malé děti.
Samozřejmě je důležité nastavit pravidla a limity v rámci užívání obrazovek, ale není to vše. Mezi obrazovky řadíme: mobily, tablety, počítač, televizi ale i herní konzole včetně virtuální reality. Věřím a vím, že spousta programů a her má mimo jiné pozitivní vliv na dětskou mysl. Učí je řešení problémů, rozvoji myšlení i jiných dovedností, ale i tak všeho s mírou!
Podle výzkumů CDC: Děti ve věku 8-10 let tráví v průměru 6 hodin denně, 11-14 let 9 hodin denně, 15-18 let 7,5 hodiny denně. Je až zarážející, kolik je to hodin! Pak si ale člověk uvědomí, že obrazovky působí již na děti mladší 1 roku. Kolik času pak děti stráví před obrazovkami ve škole (interaktivní tabule) a kolik během přestávky na svém vlastním telefonu? Věk, kdy mají děti své vlastní telefony, stále klesá. Pak přijdou domů a většina školních projektů musí opět vypracovávat na počítači. U dospělých, kteří tráví většinu pracovní doby před počítačem není třeba ani zmiňovat. Zkrátka doba je naprosto jinde než před 20 či 30 lety.
A jaká jsou oficiální doporučení?
( Doporučení od AAP, WHO…)
Dítě do 2 let by se nemělo s obrazovkami setkat vůbec. Maximálně v rámci videohovoru s rodinou.
Předškolní děti by měly před obrazovkou trávit maximálně 1 hodinu denně, a to za asistence rodičů a s kvalitním edukativním obsahem.
Školní děti maximálně 2 hodiny denně mimo školní práci.
Obrazovky by se neměly stávat náhradou vašeho času! Lidská interakce má stále nezastupitelnou hodnotu, ať už v zapojení více smyslů či navazování sociálního kontaktu.
Zároveň bylo zjištěno, že čas u obrazovek koreluje s duševním i fyzickým zdravím dítěte a může mít negativní vliv na vývoj dítěte.
Pokud nejsou obrazovky správně využívány můžou vést k namáhání očí, pálení očí, bolestem hlavy, dvojitému vidění… Navíc se u dětí mohou začít vyvíjet významné poruchy vidění: insuficience konvergence, esotropie, progresivní myopie… A co teprve jaký to má vliv na jejich zdraví: hrbení se u mobilu, špatná vzdálenost od očí nebo nedostatečné či nadměrné osvětlení? Obvykle ani dospělí nedodržují ergonomii při dlouhodobé práci do blízka natož při práci s technologiemi a obrazovkami.
Jak tedy najít rovnováhu v užívání obrazovek u malých dětí?
Pouštět dětem edukativní obsah, který máte pod dohledem. Víte, že dítě obsahu rozumí a chápe ho. Vyhnout se reklamám, které dítě strhávají ke sledování a manipulují s ním. Čas před obrazovkou vyvážit dostatečným pohybem a časem v přírodě. Nezanevřít na méně stimulující aktivity jako je čtení, kreslení atp… Rodina by měla trávit čas i bez obrazovek. Nezapomeňte, že děti jsou vaším zrcadlem v používání obrazovek. Nemějte puštěnou televizi na pozadí běžného dne. Nepoužívejte obrazovky u jídla nebo těsně před spaním (má vliv na kvalitu spánku u dětí).
Rodiče pomáhají dětem nastavovat zdravé návyky v rámci používání obrazovek a taky je na nich, jaká pravidla při používání obrazovek nastaví.
